Pokračuju v načaté cestě a vrhám se na další nové album na první poslech, abych z něj strhal vše dobré ;-).

Včera jsem se dočetl (opět podle tipu Nešiky), že mí kdysi oblíbení Coldplay jsou zpět a v plné síle a ještě lepší a smetanovější, než kdy dřív. Proč píšu „kdysi oblíbení“? Inu proto, že když jsem si před pár dny vzal do auta na jakousi cestu kamsi předminulé album, tak jsem se zacyklil u In my place a Scientist. Ostatní jsem přeskakoval, protože nuda. Asi se vyvíjím. Kde to skončí? U Evy a Šaška?

Zpět k Coldplay. Večer jsem zašel do „půjčovny“ a ráno si u kávy celé album poslechl. No abych pravdu řekl, jsem rád za tyhle půjčovny, protože tahle deska by mi po tom jednom poslechu asi trouchnivěla následující měsíce a roky někde v koutě CD poličky.

Ale pojďme na to..

Life In Technicolor
Pěkný melodický optimistický začátek. A konec. Aha, ona to je orchestrálka. Ale na začátek dobré.

Cemeteries Of London
A Chris je tady. Zní tam charakteristické harmonické obraty, ala Coldplay. Ale zatím mě to nebere.

Lost
Uf… nuda. Tříakordový iks-krát slyšený refrén.

42
Zjišťuju, že mi ten jeho falzet začíná opravdu vadit. Tahle skladba taky nic moc. Třetí skladba s tradičním jakoby otevřeným koncem. Takhle to dělali na předchozí desce. Asi to má nějaký smysl…

Lovers In Japan-Reign Of Love
Pěkný refrén. Toť vše. Zhruba v půlce skladby zlom a pokračuje to jakoby jinou skladbou. Co tím ti kluci asi myslí. A hele, v dálce jsou slyšet rolničky. Že by vánoce? 🙂

Yes!
Countryovka? Ou, tohle album asi nebude patřit k mým oblíbeným. A vida, housle. A zase… v polovině pauza a začíná jiná skladba. Majitel originálního bookletu musí být zmaten 🙂 A ten falzet…

Viva la Vida
Asi jsem v depresi, protože tahle optimisticky znějící skladba mě vyloženě s… š… nelíbí.

Violet Hill
Hutné. První, která se mi jakž takž líbí. Tak jo, hoši. Tuhle můžu.

Strawberry Swing
Podle názvu to bude…? Ha! Banjo… Ale ne, pak se to „spraví“. Obyčejná písnička. Nudím se.

Death And All His Friends
A vida, zase prostředek skladby, konec a začíná další. Ale počkat, tuhle už jsem slyšel. To je motiv z úvodní skladby. Aha, kruh se uzavřel.

Zřejmě jsem už někde jinde, protože tahle hudba mě nijak nebere. Tenhle med mě absolutně nevzrušuje, což je divné, protože při minulém albu jsem slzel při Fix You 😉 Jak se píše v článku na Idnes, „Páteř koncertu ovšem tvořily nové písně z desky Viva La Vida Or Death And All His Friends, která se během pouhých čtyř dnů vyšvihla na první místo britské hitparády. S 302 tisíci kusy se zařadila mezi nejprodávanější alba historie z hlediska prodejů v prvním týdnu po vydání.“ Jsem zřejmě jiná cílová skupina. Ale třeba si to za půl roku poslechnu a budu nadšen. I takové zvraty jsem už zažil.

Ale jiným se to líbí.

Tak zase příště.