Skoro přesně před půl rokem jsem se tu zamýšlel nad tím, zda má smysl pořídit si iPad (tehdy šlo o první generaci). Mezitím jsem doma vystřídal iPad první generace a momentálně leží v obýváku iPad 2. Zřejmě procházím nějakou krizí identity, protože tenkrát mi to přišlo jako naprosto skvělý nápad a nějakou dobu jsem se nad ním rozplýval. Ne tak už poslední dobou.

Když se zamyslím, na co jsem iPad použil za poslední týden, vyjde mi jen iBooks. V podstatě na něm jen čtu. Z původně plánovaného nahrávání hudby, nebo stříhání videa, případně lehké práce v PHP nějak sešlo. Samozřejmě, že jsem v Garagebandu vytvořil pár nahrávek, které aspirují na skladbu roku (obzvláště doporučuji skladbu Dirty Angel, kterou kdyby dostala do pusy taková Ivetka Bartošová, mohla by z toho být pecka… ufff… jsem na tom asi hodně špatně…). Ale většinu týdne ho vidím jen tak ležet na stolku ve čtecím koutku pod lampou.

Trochu drahá čtečka, co…

Kdybych neměl iPhone, asi by to dávalo smysl. Takhle to  jen duplikuje aplikace, které používám na iPhonu. Takže se třeba často stane, že než večer vypnu wifi na iPhonu, zkontroluju twitter a totéž pak udělám o pár minut později po umytí zubů ještě na iPadu. Úchylné!

A co další členové rodiny? Dceru iPad nějak nezajímá. Syn na něm občas něco hrál, ale teď spíše tráví čas na ženině starším notebooku. A žena? Ta má na čtení Kindle a na Internet iPhone.

Napadá mě Nerudovské: kam s ním?