Má-li člověk dvě děti a jednu videokameru a připadnou-li na stejný den a stejnou hodinu dvě kulturně-společensko-sportovní akce, které chce jako správný rodič shlédnout obě současně, má v podstatě dvě možnosti: losem vybrat jedno z dětí, na jehož akci se dostaví oba rodičové, čímž si získají nehynoucí vděk vybraného adepta a nenávist nevylosovaného, nebo si zapůjčit od známých druhou videokameru. Každý z rodičů pak natočí jednu z akcí a večer se pak celá rodina sesedne u blikající obrazovky a v pohodové atmosféře vzájemně shlédne a ohodnotí výkon toho druhého.

Druhá z možností je realizovatelná samozřejmě pouze tehdy, když vypůjčená kamera po deseti vteřinách nahrávání synova koncertního tria neoznámí „END OF TAPE“ a pohotově tasený tři roky starý fotoaparát značky Olympus Mju ZOOM 80 se po rozevření krytky objektivu nezasekne a s pohaslým displejem neoznámí majitelce, že tuhle kulturní akci prostě zbytek rodiny neuvidí.

I přes tyto zdánlivé problémy obě akce dopadly naprosto skvěle. Malý odehrál obě skladby spolu se svými dvěmi spoluhráčkami báječně a ukázková hodina juda Velké byla pro nás velkým zážitkem. Obzvláště když její o hlavu vyšší trenér sdělil rodičům, že se jí dokonce jednou podařilo porazit i jeho a na přání rodičů to předvedli znovu. Máte-li Windows Media Player, můžete si zmíněnou akční scénu prohlédnout kliknutím na druhý obrázek.

Co se týče porouchaného Olympusu, máte někdo zkušenosti s opravou? Nepřijde mi zorvna košer, aby poměrně drahý značkový přístroj vydržel při citlivém zacházení pouhé tři roky. Pokud by cena opravy měla překročit více než dvacet procent pořizovací hodnoty, což je prý docela možné, budu nucen napsat dopis vedoucímu japonci.