Lajfis gud…

Dlouho jsem tady neulevil svým myšlenkovým přetlakům. Tak jen v krátkosti.

Zima je pro mě nejhorší část roku. Ráno vstávám za tmy, občas se vracím taky za tmy. Přes den je šero, zima, sněží a já tak zbožňuju slunce a teplo. Mám pocit, že letošní léto uběhlo strašně rychle. V jednu chvíli jsem se procházel po pláži v Ruskamenu a najednou lup… a tahám ze sklepa adventní věnec. Všechno tak nějak splývá.

Moje občasná grafománie se smrskla na 140 znakové výkřiky několikrát denně na Twitteru. Smutné, ale co dělat, když mám pocit, že není světu co sdělit.

Chtěl jsem napsat velký článek o tom, jak jsem obměnil HTC Desire za nový iPhone 4 a jak jsem z něj nadšen a spokojen. Ale k čemu? Vždyť to už napsali jiní a lépe. Jen bych se opakoval.

Chtěl jsem napsat velký článek o tom, jak jsem si objednal čtečku Kindle, jak přišla, já si ji osahal, zachrochtal blahem nad kvalitou displeje a předal ženě, aby ji schovala a dala mi ji pod stromek. Ale k čemu? Vyšly desítky nadšených článků a stejně – kdo by to četl. Ačkoli jsem sedmý v Toplistu v kategorii weblogy a denně sem zajde okolo tisícovky návštěvníků, lidé sem nechodí číst nadšené recenze, ale stále a pořád jen kvůli testu logického myšlení.

Můj život se dostal do podivné fáze. Ráno vstanu, jdu do práce, pracuju, přijdu z práce, čtu si, večer dělám rozpracované internetové projekty, jdu spát. Ráno vstanu, jdu do práce, pracuju, přijdu z práce, čtu si, večer dělám rozpracované internetové projekty, jdu spát. Ráno vstanu, jdu do práce, pracuju, přijdu z práce, čtu si, večer dělám rozpracované internetové projekty, jdu spát. Přijde vám to jako zacyklení? Mně taky.

Co tak sebrat se a vypadnout ven? Třeba na výlet? Nevidím smysl. Co alkohol? Krátkodobá úleva. Co s kamarády na pivo? Ti mají svých starostí dost a stejně se tam většinou řeší jen pracovní problémy.

Je to na prd. Ano, já vím. Ale léto zase přijde. Snad…