Je tady nová rubrika – Já v kuchyni. Inspirován článkem Kavárenského povaleče a skvělými pořady Jamie Olivera rozhodl jsem se předvčerem oblažit rodinu nějakou tou pečenou sladkostí. Ve spíži jsem našel krabici s nápisem Dr.Oetker-Buchty a protože tam byl i obrázkový návod, bylo rozhodnuto. Doma jsem proslulý svými krabicovými perníky („…přidáte jen vodu, zamícháte, upečete a je to…“). Pro případné zájemce z řad kuchtíků amatérů zde uvede celý postup. Je to opravdu velice jednoduché.

Do mísy jsem vsypal směs z krabice, přidal sypké droždí, které bylo rovněž součástí krabice, přilil vodu a jal se zpracovávat těsto, což je docela fuška. Po deseti minutách poctivého hnětení jsem ho posypal moukou, přikryl utěrkou a dle rady Adamma vložil misku do hrnce s horkou vodou. Mezitím jsem smíchal tvaroh, cukr, žloutek a přidal k tomu sníh z jednoho bílku. Po hodině už těsto skoro lezlo ven a tak jsem ho rozválel na placku a nožem vyznačil čtverečky velikosti cca 5 cm. Doprostřed každého jsem plácnul lžičku tvarohové směsi a pak spojil rohy, zakroutil a výslednou kostku plácl do vymazaného pekáče. Skoro plný pekáč jsem pak šoupl do trouby, kde jsem ho nechal zprvu asi deset minut při plném výkonu a pak jsem ztlumil na polovinu. Peklo se to asi třičtvrtě hodiny než to mělo správnou barvu dle obrázkového návodu. Ještě teplé jsem je poprášil cukrem a nedočkavě jednu utrhl, vrazil za okno (dva stupně nad nulou) a nechal zchladit. Po ochutnání jsem si odškrtl další splněnou metu – bylo to jedlé a kupodivu i dobré.

Asi byly opravdu dobré – odpoledne zbyly poslední čtyři a než jsem stačil po nějaké chňapnout, děti je po návratu ze školy bleskurychle zlikvidovaly 🙂