Vyveďte mě někdo z omylu, pokud se pletu. Je tento „výtvor moderního socialistického bydlení“ dílem satana, nebo to některý soudruh ještě za dob hluboké totality při výjezdním zasedání do kapitalistické ciziny zahlédl v nějakém náčrtníku nějakého zkouřeného zneuznaného architekta a převzal to coby vlastní dílo? Ano, pokud se vám zdá, že jsem mírně roztrpčen, tak ano. Ale k věci.

Před časem se s námi začala po úspěšných dvou pětiletkách bezchybného provozu loučit pračka. Nedbali jsme varovných zvuků ozývajících se zevnitř a dali jí na rozmyšlenou ještě pět let. Chyba lávky. Před týdnem spáchala sebevraždu. Těsně před aktem si ještě řádně poplakala, což sousedé pod námi příliš neocenili. Rozhodli jsme se pořídit si novou (i se sušičkou), tentokráte s předním plněním, jednak abychom udělali radost dětem, které tak rády sledují rotující buben a druhak proto, že pračky se sušičkou s horním plněním se pravděpodobně nevyrábějí. Jenže – nejmenší šířka je 60 cm, ale prostor vedle umývadla v naší umakartové pevnosti je jen 45 cm. Ať jsme dumali jak jsme chtěli, jinde prostě dát nešla. Što sdělať? Koupíme nové menší umývadlo. To staré stejně zabírá zbytečně moc prostoru a změna je život. Fajn. Kde ovšem sehnat umývadlo široké 35 cm, jehož otvory pro uchycení mají rozteč 28 cm? Odpovím si sám – nikde. Nejužší umývadlo na trhu má rozměr 37 cm a největší rozteč otvorů 26 cm (pro zájemce – 790 Kč Baumax). To už mi začínalo být trošku horko. Myšlenka dne: posuneme ty kotvící železné úchytové šrouby. Což o to, do jádra se poměrně snadno vrtá, takže by to neměl být problém. Takže: odšroubovat matice umývadla, odpojit přívod ke kohoutku, doprčic, vyběhnout zastavit vodu, znovu odpojit přívod ke kohoutku, sundat umývadlo, za použití hrubé síly vyšroubovat z jádra ony dva úchytové šrouby, rozměřit nové otvory, připravit si vrtačku, zkusmo vrtnout tenkým vrtákem do místa prvního plánovaného otvoru a s hrůzou zjistit, že soudruzi udělali v místě otvorů po původním šroubu sice dřevotřískovou výztuž, aby umývadlo pevně drželo na té skoropapírové skořepině, ale ve snaze ušetřit jak se dá je ta deska jen asi tři centimetry na každé straně otvoru. Což znamená, že v podstatě není šance umývadlo posunout víc jak o centimetr. Sakra! Sakra!!!

No co vám budu povídat. Pěkně jsem se potrápil. Nakonec jsem to vyřešil tak, že jeden otvor jsem vrtnul v té vyztužené části a druhý bohužel jen v té duté. Umývadlo naštěstí není příliš těžké a při mém cvičném výmyku vydrželo, takže nám snad nespadne. Pravé peklo ovšem nastane, až přivezou pračku a já zjistím, že těch 60,3 cm prostoru, který dělí umývadlo od zdi, je málo…