Z důvodů pozastavení přídavků na děti jsem byl nucen se zastavit na jistém úřadě. Po dvaceti minutách strávených v družném rozhovoru s celkem čtyřmi úředníky ženského pohlaví jsem vyšel ven a měl jsem chuť zařvat na celé kolo „Lidé, pojďte mi pomoct, vyházíme je z oken!“ Ale popořádku.

Ve zmiňované instituci jsem byl všehovšudy jednou a to bylo před dávnými a dávnými časy. Proto jsem se včera po vstupu nejprve dožadoval pomoci informační cedule, ale ta mrcha nepromluvila a tak jsem se vydal k okénku s nápisem Informace – výdej tiskopisů. Za okénkem seděla žaba na prameni, alespoň tak na mne na první pohled zapůsobila ta postarší osoba, zírající na monitor po straně a klikajicí myší. Počkal jsem patnáct vteřin a když si mě nevšímala, zeptal jsem se, kde že se vyřizují přídavky, zda v přízemí, či v prvním patře. Chraplavým hlasem (nechci říct opilým, protože úředníci v pracovní době nemohou požívat alkohol) mi nevrle řekla, že to je podle toho, jak se jmenuji příjmením, což jsem věděl, ale stačilo by mi patro. Vyměnili jsme si ještě několik slov a těsně předtím, než jsem odešel k přepážce, mi řekla, že ona tu není od toho, načež jsem jí položil záludnou otázku:

„Prosím vás a k čemu přesně tady jste, když tu máte napsáno INFORMACE?“

Odchraptěla mi, že jen vydává formuláře a pokračovala v sledování monitoru. Jistě nějaký zajímavý vnitropodnikový oběžník.

Zamířil jsem tedy k příslušnému okénku a vysvětlil úřednici číslo 1 svůj problém. Poměrně dlouho na můj vkus mě hledala v počítači, nakonec se omluvila a odběhla někam dozadu pro příslušné listiny. Po návratu mi řekla, že mi tam chybí nějaké zaškrtnuté kolonky, když podnikám. Já na to, že jsem to vyplňoval stejně jako každý rok a že nikdy nebyl problém a že nepodnikám v pravém slova smyslu, protože nemám živnostenský list. Toho se chytla a začala se podivovat, jak může někdo podnikat bez živnostenského listu. Vysvětlil jsem jí, co znamená prodej software dle autorského zákona. Přizvala si úřednici číslo 2 a dumaly společně, co že je špatně v počítači a v mých formulářích. No nebudu to zbytečně protahovat, jak už jsem v počátku naznačil, bylo třeba ještě úřednice číslo 3, která uřednici číslo 1 vysvětlila, co je soustavně vykonávaná činnost. Nakonec mě nechaly podepsat nějaký doklad, že jsem tam byl a že je vše v pořádku.

Po více než dvaceti minutách jsem opustil budovu (žába stále zírala na monitor a držela myš). Teprve venku mi došlo, že jsem tam vlastně byl úplně zbytečně a že pozastavené přídavky nebyly z mé viny, ale díky neznalosti nějaké úřednice a tím podpisem na papíru mě dokonale zmátla.

Vidíte? K vyřešení mého případu bylo třeba tři a půl úředníka. A pak že je jich dostatek. Houby! Zdvojnásobit! Co zdvojnásobit! Ztrojnásobit!!!