Před časem jsem psal o nemocném sousedovi. Dnes přetekl pohár naší trpělivosti spolu s jeho pračkou. Díky dvoucentimetrovému prahu na našem umakartovém WC jsme tu nehodu zjistili poměrně pozdě. Brouzdat se místností o rozměrech metr krát metr dvěma centimetry vody (kolik je to kubických centimetrů, žáku Joudo?) může být sice inspirativní pro učitele matematiky na základní škole, ale nám se zatmělo před očima vzteky. Vlhkost vzduchu jako v sušárně prádla, skrz strop mezi stupačkami a elektrickým rozvodem crčící horká mýdlová voda. Vyběhl jsem o patro výš a zkoušel zazvonit (nutno dodat, že před hlavními dveřmi jsou na každém patře ještě jedny skleněné, které zabraňují ve vstupu do předchodby k třem bytovým jednotkám). Jsem naivní, když si myslím, že notorický neplatič bude mít zapojený zvonek? Co kdyby zvonil někdo z úřadu a zrovna byla doma jen jeho nepřihlášená partnerka (dle jejich slov „Já jsem tu jen na návštěvě“)? Zabušil jsem na zeď. Po chvilce vyšla ven. Následoval rozhovor jako ze zvláštní školy:

Já: „Nepraskla vám náhodou voda?“
Ona (vyděšeně): „No já jsem prala a vytekla mi pračka.“
Já: „A to jste si toho všimla tak pozdě? Co takhle zazvonit a omluvit se? Není to poprvé, už párkrát od vás tekla voda a já na vás vždycky klepal!“
Ona (lehce uraženě): „Ano, to jsem slyšela a slyšela jsem i ty nadávky.“
Já: „Nikdy neotevřete, už jsem psal několik stížností na bytovku a byli tu i na kontrolu.“
Ona: „Já jsem tu jen na návštěvě.“
Já: „Ano? Dole ve vchodě visí seznam přihlášených v jednotlivých bytech a u vašeho jsou dva.“
Ona (zmateně): „…ehm…ééé…tady bydlí jedna stará nemohoucí paní. Tu protékající vanu jsme objevili nedávno a ucpali.“
Já: „To je opravdu výborné, mám na záchodě dva centimetry vody!“
Ona (vyčítavě): „To já taky“
Já: „Bože! Co je mi do toho???“

Vztekle odcházím zavolat na bytovku ohledně aktualizace dvou našich zatím nevyřízených stížností na nájemníka nad námi. V životě jsem žádnou nemohoucí paní z bytu nad námi vycházet neviděl. Na tom soupise dole jsem si pak všiml, že je tam přihlášena jen jedna osoba. Probůh, o kom to mluvila? CO TO TAM CHOVAJÍ ZA STAROU PANÍ?
Později jsem zjistil, že voda protekla i do komory. Nad jádro se radši ani nebudu dívat. Jsem zvědav, kdo nám zaplatí škodu, až jádro začne odshora hnít. Už delší dobu se jedná o prodeji bytů. Dokud tohohle člověka nevystěhují, nemůže po nás nikdo chtít ani korunu. Proč musí celý dům doplácet vodné a stočné za člověka, který už několik let dluží poměrně vysokou částku bytovému družstvu? Proč s tím bytovka nic nedělá a hraje mrtvého brouka („My s ním nemůžeme nic dělat, klidně tu stížnost napište, ale bude to celkem k ničemu“)?

Otázka do diskuse: jak postupovat v takovém případě?