Jak v Tescu vycházejí zákazníkům vstříc
Někdy koncem srpna jsme využili akce a koupili Malému školní baťůžek za pěknou cenu 199 korun v hypermarketu Tesco. Po 14 dnech přišel domů s batohem na jednom rameni – druhá plastová přezka praskla. Jistě to nebylo nadbytkem učebnic, nebo velikostí svačiny. Kdo zná drobnou postavu Malého, ten ví své. Prostě šunt. Chtěl jsem vrátit peníze, leč dle zákona to nelze – teprve až po třetí reklamaci. Batoh jsme reklamovali. Slečna na reklamačním oddělení sepsala vše potřebné a na mou výslovnou žádost si napsala i telefonní číslo na mobil s tím, že ihned po vyřízení reklamace se mi ozve. Pomalu se blížila měsíční lhůta (dle zákona) a nikdo nevolal. Den po uplynutí jsme opět vyrazili do Tesca. Zjevně znuděná „dvacítka“ mi předala opravený batoh, který už tam ležel 10 dní. na můj dotaz proč se mi neozvali dřív a proč musí syn nosit učebnice do školy v igelitce se mě snažila přesvědčit, že mi volali, ale já to nebral. Nutno dodat, že mobil vypínám až tehdy, když jdu spát, což bývá většinou po půlnoci a zapínám jej ihned po probuzení, tedy okolo šesté hodiny. Dohadovat se s touto chytrolínkou nemělo smysl a tak jsme se odebrali domů.
Po čtrnácti dnech Malý dorazil domů opět jen s jednou přezkou. Jak překvapivé – utrhla se opět ta stejná. Znovu následovala cesta do Tesca (včera – ještě jsem toho pln). Tentokrát jsem byl rozhodnut, že bez peněz neodejdu. Na reklamačním byla docela příjemná dívenka, která mi zopakovala totéž, co už jsem znal z minula, tedy že peníze mi mohou vrátit až po třetí neúspěšné reklamaci. Začal jsem vidět malinko rudě, což se mi v podobných situacích stává a nechal jsem si zavolat někoho povolanějšího. Po deseti minutách dorazil Manažer. Znovu jsem mu zopakoval, že batoh, který už dvakrát stejným způsobem vypověděl poslušnost, nechci a že chci zpět své peníze. Na to se mě snažil přesvědčit, že na ty tři reklamace je zákon a že on nemůže jinak, že by ten batoh musel vyhodit, protože už je nošený. Na můj dotaz, co s ním provedou pokud se ta přezka urve ještě dvakrát, mi nebyl schopen odpovědět. Snažil jsem se ho ještě chvilku přesvědčovat, že by mohl vycházet více zákazníkům vstříc, ale bez úspěchu. Nakonec jsme sepsali reklamaci s výrazným uvedením jeho jména a funkce – třeba to bude mít tentokráte úspěch, i když…asi ne.
Perlička na závěr. Těsně před odchodem manželka prohodila „Tady už nebudem chodit nakupovat. Co takhle Carrefour?“, na což jsem já odpověděl „Tam ne, tam bijou lidi“. Odcházející Manažer se otočil a pronesl kouzelnou větu: „Lidi bijou všude,“ a než stačil dodat své „…říkali to v televizi“, stačil jsem se ho zeptat „Ano? I u vás?“ Zaražen odešel.
Jsem zvědav, za jak dlouho bude batoh opět „opraven“ a jak dlouho vydrží.
Mimochodem, máte někdo podobnou zkušenost? Jak se vůbec prostý občan může bránit proti takovému jednání?
Související články
- O lidské trpělivosti – telenovela ze života o pěti dějstvích
- Sladkých osmnáct…
- Pracují v Q ignoranti?
- Legacek.cz a málem pokažené vánoce
- Víkendové plesání
14 komentářů k “Jak v Tescu vycházejí zákazníkům vstříc”
Napište komentář
Upozornění:
Tento weblog píše skutečná osoba, jejíž internetová identita se skrývá za přezdívkou eLKa. Ačkoli to zní jako ženská přezdívka, není tomu tak. Pokud není uvedeno jinak, názory a postřehy zde prezentované jsou osobními názory autora. Někomu se mohou a někomu nemusí líbit. Autorovi je to jedno. Pokud máte nějakou konstruktivní připomínku k tématu článku, napište ji do komentářů. Vulgární názory budou vyretušovány. Pokud máte jakoukoli připomínku, či názor k osobě autora, který se netýká článku, nepište jej do komentářů, protože s největší pravděpodobností bude smazán. Chcete-li autorovi napsat, využijte odkazu KONTAKT v menu nahoře, případně ti všímavější mohou kliknout rovnou na to zvýrazněné slovo v předešlé části věty. Děkuji za pochopení.
Pokud se vám tady líbí, můžete autorovi přispět almužničkou na důchodové připojištění. Můžete k tomu použít ikonu pod tímto textem. Předem děkuji.

1. Leden 1970 v 1:00
Prostý občan sa proti takémuto jednaniu môže brániť tým, že nebude kupovať šunty za pár šupov. Priznám sa, že ma prekvapuje, že školská taška za dve stovky prežila tých pár týždňov používania len s prasknutou prackou. Čakal by som, že sa rozsype celá.
[Odpovědět]
1. Leden 1970 v 1:00
On přiznal, že lidi bijou všude? No né, to byl ten den Světový den upřímnosti nebo co?
))
[Odpovědět]
1. Leden 1970 v 1:00
Netuším, řekl to přesně tak, jak jsem napsal:) Taky mě to zarazilo.
[Odpovědět]
1. Leden 1970 v 1:00
Narazil jsem na tento výtah v diskuzi o reklamacích mobilů na Mobilmanii:
§616 odstavec 3 občanského zákoníku praví: "V případě, že věc při převzetí kupujícím není ve shodě s kupní smlouvou (dále jen "rozpor s kupní smlouvou"), má kupující právo na to, aby prodávající bezplatně a bez zbytečného odkladu věc uvedl do stavu odpovídajícího kupní smlouvě, a to podle požadavku kupujícího buď výměnou věci nebo její opravou; není-li takový postup možný, může kupující požadovat přiměřenou slevu z ceny věci nebo od smlouvy odstoupit. To neplatí, pokud kupující před převzetím věci o rozporu s kupní smlouvou věděl nebo rozpor sám způsobil."
Ustanovení § 622 odst. 1 občanského zákoníku nově stanoví, že není-li to vzhledem k povaze vady neúměrné, může kupující i v případě první či druhé reklamace požadovat výměnu věci, nebo týká-li se vada jen součásti věci, výměnu součásti. Není-li takový postup možný, může kupující žádat přiměřenou slevu z ceny nebo od smlouvy odstoupit (požadovat vrácení kupní ceny za zboží)
[Odpovědět]
1. Leden 1970 v 1:00
Díky Marvine, doufal jsem, že někdo přijde s konkrétním řešením.
[Odpovědět]
1. Leden 1970 v 1:00
tak skoro to samé se mi stalo také. Ale reklamaci mi neuznali, protože prý mé dítě narvalo do školní brašny mnohem víc, než je její "nosnost". Po půl roce handrkování jsem to vzdala. Ta brašna stála 769,- Kč…
[Odpovědět]
1. Leden 1970 v 1:00
No to je na zabití. To už je rozdíl proti dvoum stovkám:)
[Odpovědět]
1. Leden 1970 v 1:00
S botama na Zimu. Na potřetí jsem ten podpatek málem musela urvat, protože se blížilo jaro a příští Zimu bych už měla po Záruční lhůtě.
[Odpovědět]
1. Leden 1970 v 1:00
Smutné je, že se jednalo o žákyni druhé třídy, přičemž její fyzička nebyla na to, aby v tašce nosila několik cihel na víc.. měla asi 23 kilo (myslím dcera, ne obsah tašky..)
[Odpovědět]
1. Leden 1970 v 1:00
To je stejné, jako Dominik.
[Odpovědět]
1. Leden 1970 v 1:00
Muzes jim udelat radost, kdyz napises na obchodni inspekci. Problem je, ze rozhodnuti o reklamaci zavisi na Tescu, pokud Ti tedy po 3. nevrati penize, tak by Ti COI mohla pomoct, driv s tim nic neudelaji.
[Odpovědět]
1. Leden 1970 v 1:00
Můžeš si za to sám – nemáš kupovat levné tašky.
Nicméně, pro příště bych doporučoval, abys před koupí nějakého takového výrobku nahlédnul do časopisu TEST. Školní brašny testují pravidelně a pravidelně to dopadá na hadry. Některé jsou i dětem nebezpečné.
Jinak já v Tescu i Carrefouru nakupuju bez problémů, zatím jsem nebyl nespokojen.
[Odpovědět]
1. Leden 1970 v 1:00
Levné tašky…to se ti lehce řekne, ale živ tři hladové krky
[Odpovědět]
1. Leden 1970 v 1:00
Uznání reklamace závisí POUZE na prodavači v obchodě. Na nikom jiném! Prodavač i když nepozná batoh od naběračky s konečnou platností rozhoduje o uznání reklamace. To je "pokrok" v upgradovaném reklamačním řádu. Záruční doba 2roky je pochopitelně šaškárna.
[Odpovědět]