Někdy koncem srpna jsme využili akce a koupili Malému školní baťůžek za pěknou cenu 199 korun v hypermarketu Tesco. Po 14 dnech přišel domů s batohem na jednom rameni – druhá plastová přezka praskla. Jistě to nebylo nadbytkem učebnic, nebo velikostí svačiny. Kdo zná drobnou postavu Malého, ten ví své. Prostě šunt. Chtěl jsem vrátit peníze, leč dle zákona to nelze – teprve až po třetí reklamaci. Batoh jsme reklamovali. Slečna na reklamačním oddělení sepsala vše potřebné a na mou výslovnou žádost si napsala i telefonní číslo na mobil s tím, že ihned po vyřízení reklamace se mi ozve. Pomalu se blížila měsíční lhůta (dle zákona) a nikdo nevolal. Den po uplynutí jsme opět vyrazili do Tesca. Zjevně znuděná „dvacítka“ mi předala opravený batoh, který už tam ležel 10 dní. na můj dotaz proč se mi neozvali dřív a proč musí syn nosit učebnice do školy v igelitce se mě snažila přesvědčit, že mi volali, ale já to nebral. Nutno dodat, že mobil vypínám až tehdy, když jdu spát, což bývá většinou po půlnoci a zapínám jej ihned po probuzení, tedy okolo šesté hodiny. Dohadovat se s touto chytrolínkou nemělo smysl a tak jsme se odebrali domů.

Po čtrnácti dnech Malý dorazil domů opět jen s jednou přezkou. Jak překvapivé – utrhla se opět ta stejná. Znovu následovala cesta do Tesca (včera – ještě jsem toho pln). Tentokrát jsem byl rozhodnut, že bez peněz neodejdu. Na reklamačním byla docela příjemná dívenka, která mi zopakovala totéž, co už jsem znal z minula, tedy že peníze mi mohou vrátit až po třetí neúspěšné reklamaci. Začal jsem vidět malinko rudě, což se mi v podobných situacích stává a nechal jsem si zavolat někoho povolanějšího. Po deseti minutách dorazil Manažer. Znovu jsem mu zopakoval, že batoh, který už dvakrát stejným způsobem vypověděl poslušnost, nechci a že chci zpět své peníze. Na to se mě snažil přesvědčit, že na ty tři reklamace je zákon a že on nemůže jinak, že by ten batoh musel vyhodit, protože už je nošený. Na můj dotaz, co s ním provedou pokud se ta přezka urve ještě dvakrát, mi nebyl schopen odpovědět. Snažil jsem se ho ještě chvilku přesvědčovat, že by mohl vycházet více zákazníkům vstříc, ale bez úspěchu. Nakonec jsme sepsali reklamaci s výrazným uvedením jeho jména a funkce – třeba to bude mít tentokráte úspěch, i když…asi ne.

Perlička na závěr. Těsně před odchodem manželka prohodila „Tady už nebudem chodit nakupovat. Co takhle Carrefour?“, na což jsem já odpověděl „Tam ne, tam bijou lidi“. Odcházející Manažer se otočil a pronesl kouzelnou větu: „Lidi bijou všude,“ a než stačil dodat své „…říkali to v televizi“, stačil jsem se ho zeptat „Ano? I u vás?“ Zaražen odešel.

Jsem zvědav, za jak dlouho bude batoh opět „opraven“ a jak dlouho vydrží.

Mimochodem, máte někdo podobnou zkušenost? Jak se vůbec prostý občan může bránit proti takovému jednání?