Jak si zvýšit tlak hned poránu.

Přijdu do malého krámku otravin a chci mléko. Pomiňme, že jsem pět vteřin čekal, než si ty dvě „dívenky“ za pultem dočtou v Blesku, která modelka má nové … hrudník.
Říkám „Jedno mlíko“
„Plastové?“
„Ano“
„Sedmnáct korun“
„Nashledanou“

Vyjdu ven, mrknu na datum spotřeby a je mi divné, že je z něj viditelná jen část prvního písmene L. U bezdomovce, který prodává Nový prostor, mléko otevřu, přičichnu a řeknu polohlasně sprosté slovo (doufám, že si pán nemyslel, že patřilo jemu).

Doslova vtrhnu zpět do krámu a od dveří je zdravím slovy:
„Vy dobře víte, proč máte datum spotřeby smazané, co?“

Prodavačka: „Kokoko, blek, ono je smazané?“

Já: „No jistě! Čichněte si!“

Prodavačka: „Čmuch. Aha… No tak já vám dám jiné…“ a herečka sahá na úplně dolní regál, kde je hromada označených lahví.

Ať už jim to přikázal šéf, nebo je to z jejich vlastní vůle, je to sviňárna na zákazníky. Kolik lidí si toho všimne venku? Kolik lidí to doma přejde sprostým slovem? Milí obchodníci, styďte se!