Někdo zkouší více či méně úspěšně přestat kouřit, já zase už poněkolikeré začínám cvičit. Před lety jsme výhodně zakoupili TotalGym, na který se posléze začalo prášit. Kolega mi nechal udělat sadu činek, které jsem po počátečním nadšení zvedal akorát tak při přesunu z místa, kde překážely na místo, kde nebudou vidět. Skoro každý Nový rok jsem si v duchu předsevzal, že prázdniny u vody strávím v běžných plavkách a ne v neoprenu a vždycky z toho nakonec nějak sešlo. Buď jsem ochořel druhý den po začátku cvičení, případně skoroochrnul po prvotní přehnané námaze, nebo nebyl čas. Teď ale tohle skončí. Včera jsem překonal třetí kritický den.

Začal jsem v sobotu večer docela svižně. Po necelé hodince strávené lámáním těla jsem po závěrečném protažení zůstal na chvíli v poloze ležmo na zemi. Za hodinu si mě všimli ostatní členové rodiny, načež mi zhasli a přikryli mě, abych nenachladl. Druhý den ráno (to už znám) to bylo peklo. Bolely mě části těla, o kterých jsem ani nevěděl, že je mám. Přesto jsem se večer překonal a zkusil to znovu. Pravda, mé oblíbené leh-sedy nešly zrovna jednoduše, ale stovku jsem nakonec se slzami v očích udělal. Další ráno (tedy včera) to bylo ještě horší, ale přesto jsem nepolevil a nandal si večer ještě víc. Dneska po probuzení jsem zkusmo pohnul všemi důležitými částmi těla a s radostí shledal, že křivka bolesti kulminovala zřejmě včera a začíná sestup. Teď už zbývá jen vytrvat a výsledky v podobě obdivných pohledů plážových povaleček se dostaví. Nerozhází mě ani výroky PAvly typu „…tak, tři dny si zvládl, teď si tak půl roku odpočiň…“ 🙂

Tento zápis budiž mi svědkem. Až se za pár měsíců budu brouzdat archivem, jsem zvědav, zda si řeknu „Vytrval si – jsi frajer, Arnolde!“ a nebo „Ty ubožáku, opět tě budou letos tahat greenpeace z moře.“