Je veřejným tajemstvím, že Saddam Hussein používal při svých televizních one-man show dvojníky z obavy o svou vlastní bezpečnost. Ovšem málokdo ví, že jeden z nich si prožil svých patnáct minut slávy na jiném, než řečnickém pódiu.
Pamatujete si na sketujícího dědečka Scatmana? Ano, Abdul Larida Mahmud, alias John Larkin, alias Scatman John by se letos dožil v poklidu 62 let, nebýt jeho posedlosti hudbou.

Již jako malý chlapec si podle rodičů „…cosi furt brumlal…“, což mu zůstalo až do dospělosti. Zpěv, rap a sket mu byly životem. Mnohem později, kdy už byla podobnost s vůdcem iráckého lidu více než zřejmá, jej oslovila irácká tajná služba a slušně jej požádala, zda by nechtěl pro dobro státu vstoupit do státních služeb. Nějakou dobu sice váhal, ale nakonec se rozhodl vydělat si nějaké peníze. To už byl jeho pseudonym znám v evropských hitparádách.

Skoro v závěru své kariéry se chystal vydat knihu „Můj život“, kde chtěl popsat, kým skutečně je. Díky včasnému zásahu irácké tajné služby však kniha vyšla jen v němčině.

Bohužel, záznam jeho posledního vystoupení v televizní stanici Al-Jazeera roku 1999, kde měl zastoupit svého chlebodárce při významném projevu k iráckému lidu, se z pochopitelných důvodů nezachoval. Zmýlen davem přihlížejícího a skandujícího davu začal projev výkřikem „I’m a Scatman“, který si sice zamilovaly tisíce nadšených fanoušků na celém světě, ne už tak ale nechvalně známý diktátor.

Obal na jeho připravovanou desku, která měla vyjít u hudebního vydavatelství Saddam Record v rodném Iráku byl tou pověstnou tečkou.

K tomuto mystifikačnímu spotu mě přivedla fotografie číslo čtyři, při jejimž shlédnutí mě okamžitě napadlo jedno slovo – Scatman. V žádném případě jsem tím nechtěl poškodit dobré jméno dnes již zesnulého Johna Larkina.
Čest jeho památce.