Slizká setkání třetího druhu
Ve středu měla Terry narozeniny a jednou z částí plánované celodenní akce byla návštěva kravařského aquaparku. Jednou z tamních atrakcí je i tobogán, jehož roura vede venkem areálu. Zažil jsem tam něco, o čem jsem byl chvíli po akci ochoten hovořit jen v přítomnosti psychologa a pomocí hadrových panenek 
Jdu takhle s dětmi po schodech nahoru na tobogán, před námi jedna starší paní, která dá dětem přednost, děti odjedou a ona na mně, jestli je to rychlé a jestli je to bezpečné a tak podobně. Já odpovídám popravdě, že to je velice pomalý tobogán (soudě podle předchozí zkušenosti z Laa an der Thaya) a že když si nelehne na záda, tak pojede hodně pomalu. Paní tedy pracně nastoupila a vydala se do modrého tunelu. Když uplynula doba, kdy by už měla být dole a kontrolní světlo dvakrát bliklo zeleně, vydal jsem se i já na cestu. Jel jsem vleže a tentokrát docela rychle. Někde uprostřed jsem za zatáčkou uviděl neuvěřitelné – sedící paní. Ani se nehnula a jen tam tak seděla. Absurdní podívaná. Začal jsem brzdit, což je ve vlhké rouře poměrně problém. Zkoušel jsem to rukama o vrch roury, což mě jednak trochu zpomalilo a jednak poněkud pootočilo, takže do sedící paní jsem narazil napůl bokem. Několika jednoduchými větami (“Dopr… jeďte…tady…proč tu sedíte?…“) jsem ji vysvětlil, že tady nemůže jen tak sedět a že jestli se nepohne, tak v dolním bazénu skončíme se zlomenou páteří oba, protože už jsem v dálce nad sebou slyšel veselé hlaholení dalšího jezdce. Paní mi zcela logicky odpověděla, že nepojede, protože je to moc rychlé, leč gravitace je gravitace a mnou uštědřená energie z nárazu do jejich sedacích partií vykonala své, načež se ode mě o pár metrů vzdálila, ale zase začala brzdit, až se zastavila. Následovalo moje další brždění nehty o strop a další náraz. To celé ještě dvakrát. Nejšílenější na celé scéně byla ta její neustálá úporná snaha zastavit.
Zkrátím to. Konečně jsem spatřil světlo na konci tunelu. Dole u výpusti mě čekala dcerka s foťákem a ve chvíli, kdy jsme vyjížděli do cílového bazénku (dle mého názoru tak 10 cm od sebe, dle názoru dcery já s nohama kolem ramen brzdicí paní – nemožné, to bych přece nevytěsnil z hlavy 
) zmáčkla spoušť. Když jsem zcela zmaten opouštěl bazén, dorazila mě dotazem „Takhle se seznamuješ?“. No nezabili byste ji?
Celá tahle absurdní scéna se odehrála během necelé minuty, ale mě připadalo, že se tam plazíme hodinu.
Tobogán
Související články
- Haló, aj tý! 0118-999-88199-9119-725-3
- Jak v Tescu vycházejí zákazníkům vstříc
- Zápis dne
- Fotopedofil
- Literární koutek Velké III.
3 komentářů k “Slizká setkání třetího druhu”
RSS ke komentářům tohoto článku
RSS ke komentářům tohoto článku
Napište komentář
Upozornění:
Tento weblog píše skutečná osoba, jejíž internetová identita se skrývá za přezdívkou eLKa. Ačkoli to zní jako ženská přezdívka, není tomu tak. Pokud není uvedeno jinak, názory a postřehy zde prezentované jsou osobními názory autora. Někomu se mohou a někomu nemusí líbit. Autorovi je to jedno. Pokud máte nějakou konstruktivní připomínku k tématu článku, napište ji do komentářů. Vulgární názory budou vyretušovány. Pokud máte jakoukoli připomínku, či názor k osobě autora, který se netýká článku, nepište jej do komentářů, protože s největší pravděpodobností bude smazán. Chcete-li autorovi napsat, využijte odkazu KONTAKT v menu nahoře, případně ti všímavější mohou kliknout rovnou na to zvýrazněné slovo v předešlé části věty. Děkuji za pochopení.
Pokud se vám tady líbí, můžete autorovi přispět almužničkou na důchodové připojištění. Můžete k tomu použít ikonu pod tímto textem. Předem děkuji.
3. Červen 2009 v 23:29
Mně se jednou podařilo takovou pomalou jezdkyni na tobogánu předjet. Ona se v zatáčce šourala středem, já jsem kolem ní proletěl po boční stěně tak, že jsme se ani nedotkli. Já jsem se ale málem posral.
[Odpovědět]
Richard odpovídá Červen 4th, 2009:
ROFL! XD Uprimne: To je zabavnejsi, nez co popsal eLKa…
[Odpovědět]
Koběr odpovídá Červen 4th, 2009:
Zábavné pak bylo i to, že na tu paní dole čekal manžel, který se dost divil, co mu to přijelo za manželku. Tak jsem mu vysvětlil, že jsem ji předjel. Když pak dojela, tak ji seřval, že jezdí moc pomalu
[Odpovědět]