Včerejší dlažebně-kostkový incident pokračuje! Po telefonátu Pavly vedoucímu projektu se dotyčný za své podřízené omluvil a slíbil, že už se to nebude opakovat. Po návratu z práce už stála fabienka tak jako vždy. Dnes jsem jel ráno na roční servisní prohlídku a při kontrole rezervy mě technik upozornil na čtyři výrazné škrábance na pátých dveřích. Vrátil jsem se zpět v čase a vzpomněl si, jak jsem obcházel a kontroloval autíčko při objevení včerejších dvou balíků. Speciálně jsem se zaměřil na zadní část. Těch výrazných rýh bych si všiml! A teď babo raď. Chtěli se napomenutí dělníci pomstít, nebo se jim vysmeklo lano při přemísťování a nebo to udělal někdo úplně jiný? Ach jo, mít auto ve městě a nemít garáž je hrůza. Někdy si říkám, jestli jsme si neměli nechat naši starou stodvacítku. Za celou dobu její služby nám jen jednou nějaký opilec ulomil zrcátko. A fabia? Darmo mluvit. Týden po koupi škrábanec od klíčů přes celou kapotu způsobený zjevně tak, že si dotyčný dement lehl na přední masku a ruka s kovovým předmětem fungovala po vzoru kružítka. Později hluboká rýha nade dveřmi, několikrát vylomené zámky, ukradená rezerva… Jak říká Pavla, „Je to jen věc“, ale proč jsou lidé takoví? Na tuhle otázku asi odpověď nenajdu…