Jaujaujau, doprčickrucinálfagothimlhergotkrucajselement! To už je dneska potřetí!

Sedím si tak ve svém semišovém křesle a pracuju. Náhle tělo zatouží po dávce kofeinu. Zvednu se a zajdu do naší kuchyňky uvařit lahodný nápoj (no dobře, tak ne – je to odporná granulovaná břečka, kterou piju jen ze zvyku). Vracím se s plným hrnkem, který položím na stůl vedle počítače. Při tom se rukou dotknu kovové skříně počítače a prásk – přeskočí jiskra, na vteřinu se mi zastaví srdce a vzápětí pronesu něco nepublikovatelného. Nenávidím to! Stejný problém nastane, když chci větrat. Vstanu z křesla, ruka se blíží ke kovové klice okna, mozek už zapomněl na poslední výboj a prásk – znovu. A úplně nejlepší je, když sáhnu po svém palmu, který má pokovený kryt a dostanu pecku. Tohle mu určitě neprospívá. Dopr… Nevím, jestli to vzniká kombinací semišového potahu a mikiny z umělých vláken, případně stykem neúplněbavlněných ponožek s korkovými papučemi, nebo něčím jiným. Stává se mi to jen v práci. Možná jsem nabitý elektřinou. Možná jsem robot!

Co je to vlastně ta statická elektřina?

A co vy? Máte podobné problémy?