Děkuji vám za vaši svědomitou a únavnou práci, bez které by nebylo šťastných lidí, kteří s radostí v očích otevřou schránku a uvidí tam dlouho očekávané psaní. Vím, že denně nachodíte spoustu kilometrů a setkáváte se s rozličnými lidmi. Při svých pracovních pochůzkách riskujete své zdraví, protože zamyšlená nad tím, zda v následujícím vchodě bydlí pan Novák, kterému nesete dlouho očekávané předvolání na finanční úřad, můžete nevědomky vstoupit do jízdní dráhy spěchajícímu řidiči. Opravdu si vážím vaší práce a vězte, že bych s vámi neměnil.

Nicméně…

Ještě jednou mi necháte ve schránce velikosti A5 nacpán předmět velikosti A4 (objednaný ze zahraničí a doručený přes oceán v neporušeném stavu), za který jsem zaplatil svými vydělanými penězi, a spolu s ním předplacený časopis a to tak, že schránka jde otevřít jen hrubým násilím, případně mi nacpete do schránky, ve které již něco je, tvrdou obálku s objednaným a zaplaceným CD, které se tímto stane nepoužitelným, případně mi necháte opět z ciziny objednaný a zaplacený balíček před skleněnými dveřmi na chodbě, kde má přístup kdokoli se dostane do domu, přísámbůh si jednou na vás počkám za vstupními dveřmi přestrojený za hlavní postavu z filmu Vřískot a lehounce, opravdu jen lehounce na vás bafnu a vychutnám si ten okamžik, až vám povolí svěrače a vy budete vysvětlovat adresátům, proč jim nesete jejich dopisy a balíčky posrané!

Pokud si takhle představujete slogan „Dnes podáte – zítra dodáme“, tak to se můžete s takovými službami odebrat cestou čípku do tlustého střeva.

P.S.: velice mě mrzí, že mě nenapadlo si to vyfotit. Doufám, že příště už mi k tomu nedáte příležitost.

Doplněno 5. 5. 2011: včera jsem vyfotil, jak je schopná „doručit“ sousedovi do schránky krabičky obsahující kdovíco.