Literární koutek Velké III.
S tímto dílkem se Velká zúčastnila třídní soutěže o nejlepší povídku na téma „Oživlé předměty“ a vyhrála. Máte-li chuť, přečtěte si ji.
Pastelčin příběh
Tento příběh se odehrává v jedné staré kanceláři. V 20:00 pan Jaroslav Rychlý zhasl světla, zamkl kancelář a odešel domů. Jakmile odešel, začalo být rušno.
Všechny pastelky, fixy, propisky, barvy a tempery se hrnuly na hlavní stůl, kde měla přednášet Pastelka svůj příběh. Vždycky, když pan Rychlý odešel, se nemluvilo o ničem jiném. A teď už konečně nastal ten čas. Proběhlo i pár rvaček, každý chtěl mít to nejlepší místo. Ale pak už bylo konečně 21:00 a představení začalo. Za hlasitého cvakání víček a vršků přiskákala na pódium slečna Pastelka. Byla celá v zeleném. No a pak už začala povídat.
„Milé pastelky, barvy, tempery, fixy a propisky,“ začala svým silným hlasem.
„Jsem mile potěšena, že vás tady vidím. Dnes vám chci vyprávět příběh, který jsem zažila.
Jednoho dne, to jsem bydlela ještě v obchodě, jsem se probudila opravdu časně. Obchod byl ještě zavřený a celé oddělení pastelek, kde jsem byla, spalo. Nechtělo se mi dál spát a tak jsem hupla na zem a rozkutálela jsem se. Řízení se mi však za chvíli vymklo z rukou a já brzy zamířila tam, kam jsem nechtěla a ještě ani nikdy nikdo z mých sester a bratrů nebyli. Do oddělení vysavačů!!! Řítila jsem se dál a dál a začínala jsem doufat, že to prostě projedu. Ale chyba lávky! Do cesty se mi postavil obrovský vysavač a… Vysál mě! Letěla jsem dlouhou trubicí a ocitla jsem se ve vysávacím pytli. Byla jsem zoufalá a v tu chvíli jsem už už myslela, že tam shniju. Vysavač se začal strašlivě smát a najednou… Bylo ticho. V tu chvíli jsem měla tuhu v kalhotách. Někdo začal něčím škrábat vysavačův levý bok. A náhle se ve vysavači objevila hlava mého přítele šroubováka. Při cestě do mého oddělení mi šroubovák vyprávěl, co se stalo mezitím, co jsem byla uvnitř vysavače.
Nejprve vysavač vypojil, no a pak se hladce dostal svým řezem dovnitř. Poděkovala jsem mu a stoupla si na své místo v oddělení. Právě včas, protože se za pár minut mělo otevírat. No a tím to končí.“ Dopověděla, usmála se a uklonila.
Ozval se hlasitý cvakot víček a na pódiu přistálo několik strouhátek. Znovu se uklonila a odešla. Všichni odcházeli a hlasitě se o tom cestou do svých šuplat bavili. Všem se o tom krásném příběhu dlouho zdálo.
Starší povídky:
Dobrodružství ve vlaku
Hltači lidstva
Související články
- Pohádka o zapomenuté kavárně
- Bruslení
- Není nad pohodové ráno strávené v rodinném kruhu
- Dovolená na Djerbě – SunnyDays nikdy více
- Dino má třináct
4 komentářů k “Literární koutek Velké III.”
RSS ke komentářům tohoto článku
RSS ke komentářům tohoto článku
Napište komentář
Upozornění:
Tento weblog píše skutečná osoba, jejíž internetová identita se skrývá za přezdívkou eLKa. Ačkoli to zní jako ženská přezdívka, není tomu tak. Pokud není uvedeno jinak, názory a postřehy zde prezentované jsou osobními názory autora. Někomu se mohou a někomu nemusí líbit. Autorovi je to jedno. Pokud máte nějakou konstruktivní připomínku k tématu článku, napište ji do komentářů. Vulgární názory budou vyretušovány. Pokud máte jakoukoli připomínku, či názor k osobě autora, který se netýká článku, nepište jej do komentářů, protože s největší pravděpodobností bude smazán. Chcete-li autorovi napsat, využijte odkazu KONTAKT v menu nahoře, případně ti všímavější mohou kliknout rovnou na to zvýrazněné slovo v předešlé části věty. Děkuji za pochopení.
Pokud se vám tady líbí, můžete autorovi přispět almužničkou na důchodové připojištění. Můžete k tomu použít ikonu pod tímto textem. Předem děkuji.
26. Duben 2005 v 10:14
Tohle je to nejlepší, co jsem od Tebe četl. Povídku od povídky se zlepšuješ a mně nezbyde nic jiného, než ve Tvých písmenkách, slovech a větách hledat inspiraci. Už se těším na další
)
P.S.: Tuha v kalhotách je naprosto skvělá!
[Odpovědět]
26. Duben 2005 v 11:33
Jééé, to je ale hezký příběh…
) a ona si Pastelka ty příběhy vymýšlí, nebo je to tak napůl spletené ze snů, vyprávění jiných starších možná i odvážnějsích kancelářských bardů a fantazií…? proč vlastně nemluví o tom, jak se cítila v tom tmavém uzavřeně stísněném a prašném vězení Vysavačova žaludku..? víš možná by získala kontakt s posluchači, neboť by apelovala na … což spouští emotional exchange který je VŽDY ku prospěchu věci 
pěkný… K.
[Odpovědět]
26. Duben 2005 v 18:37
Chi, tuha v kalhotách je super
) Určitě z ní vyroste úžasná spisovatelka. Držím všechny palečky a „jen tak dál“ 
)
[Odpovědět]