Ratolest: „Tati, kluci ve škole mají takovou básničku. Můžu ji říct?“
Otec: „Ale samozřejmě.“
Ratolest: „Ale ona je sprostá, nevadí?“
Otec: „Hodně sprostá?“
Ratolest: „Docela jo. Tak můžu?“
Otec: „No tak jo.“
Ratolest: „Tak jo. U lavice dítě stálo z plna hrdla křičelo: Banikpic~o!
Otec: „…ooooops…“