Co všechno musí člověk vydržet, než rozmlátí alarm sekerou
Včera jsme se vrátili krátce po sedmé večer z nákupu a na protějším baráku vřískal alarm. Už jsme si zvykli, že občas sám od sebe spustí, většinou hodně pozdě v noci. Ale tentokrát už jel asi delší dobu, protože u domu stálo auto policie a kolem vchodu do domu, kde má sídlo několik firem, brousil jeden uniformovaný mužík. Nechali jsme ho svému osudu a šli domu, vybalili nákup, koukli na zprávy, povečeřeli a alarm pořád vřeštěl. Vyhlédl jsem z okna. Policisté právě odjížděli. Zřejmě jedou pro posilu, napadlo mě. A skutečně – za půl hodiny přijel další vůz, tentokrát jen s jedním strážcem zákona. Tem vystoupil a obešel vchod a výklad keramické dílny, která tam má rovněž sídlo. Shora to vypadalo, že vybírá dárek pro dítko. Nicméně ani ten nic nepořídil a po pár minutách odjel.
Pustili jsme si detektivku – u té nám ten alarm připadal alespoň stylový. Blížila se devátá hodina. Vykouknem z okna a další bílo-zelená felicie zrovna smykem zastavovala na chodníku. Vystoupil černooděnec ve vestě (zřejmě neprůstřelné) se žlutým nápisem POLICIE na zádech a provedl stejnou obchůzku jako jeho kolegové. Po skončení sáhl někam k pasu a my se modlili, aby vytáhl služební pistoli a ten debilní přístroj, který zpříjemnil večer celému domu, poslal do věčných elektronických lovišť. Bohužel… Vytáhl mobil a jal se telefonovat nadřízeným o radu. To už jsem nevydržel a šel s odpadkovým košem omrknout situaci. Není možné, že by na vchodu nebyl u žádné cedule firmy nějaký kontakt na kohokoli, kdo by ten krám dokázal vypnout. Nebyl…
Zkusil jsem vytočit číslo jedné z majitelek oné keramické dílny, ale zřejmě už spala. Po deváté jsem zavolal 158 a slušně se zeptal, kdy už to konečně někdo vypne. Slušná paní na dispečinku se omluvila a uklidnila mě, že tomu věnují maximální úsilí. Hmmm… Ve 21:30, v nejvypjatější scéně sledovaného thrileru se náhle ozvalo … ticho. Vyběhli jsme k oknu a sledovali, jak z domu vychází člověk se psem. O několik pater níže se otevřelo okno a kdosi ze sousedů mu poděkoval („…no konečně ty debile…“). Pán jej odkázal do patřičných mezí informací, že on je jen majitel a že můžeme být vůbec rádi, že to vypnul.
Tak nevím – copak majitele domu nezajímá, co mu kdo instaluje na jeho majetek? A to je opravdu takový problém pro policii ČR zjistit, kdo je majitelem domu a sehnat ho dříve, než za půl dne?
Doplněno: tak podle informací sousedů to pískalo od 17 hodin. Bože – pořád to slyším… viu-viu-viu-viu… uaaaaaaa…