Jak jsem naznačoval již dříve, o víkendu jsme byli na pravé venkovské zabíjačce. Byla to moje první prasovražda a tak jsem měl trochu obavy, jak to budu snášet. Zkušenější jistě odpustí neodborné výrazy.

Druhý den po příjezdu, v sobotu ráno jsme se převlíkli do pracovního a vyrazili k místnímu řezníkovi, což byl příjemný veselý chlapík. Krájela se cibule, chystaly se sáčky na tlačenku a na jitrnice (nebyl čas na pozdější čištění střev) a popíjela se domácí slivovička. Kolektiv (bylo nás tam 14) se příjemně bavil, než byl rozdělen na dvě části příchodem řezníka s vražedným nástrojem. Vepří terminátor zamířil ke dveřím chléva a já se skupinkou méně otrlých za vrata. Po chvilce byl slyšet nepříjemný kvikot – ostatně nemůžete chtít po tom chudákovi, aby si pod vidinou přeměny v masné polotovary prozpěvoval. Náhle kvikot ustal a naše skupinka v duchu sejmula pokrývky hlavy. Po minutě naprostého ticha se ti odvážnější vydali zpět. Udělal jsem dobře, že jsem šel až poslední, protože jen co otevřeli vrata, ozval se výstřel následovaný tupým zvukem upadnuvších 170 kil dožívající váhy na beton, což ti vepředu viděli na vlastní oči. Následovalo škrábání čuníka politého vřelou vodou. Zpočátku jsem měl obavy se té mrtvé hory masa vůbec dotknout, ale představa jitrniček ze mě udělala profesionálního čističe. Další fáze, o které jsem doposud jen slyšel, bylo zavěšení a vyvrhnutí vepříka. Kupodivu i to už mě nechalo klidným. Pak to pokračovalo porcováním masa, vařením, ochutnáváním jater, výrobou tlačenky a jelítek, atakdále. Celá akce skončila výborným žebírkem se skvělým domácím knedlíkem a zelím paní řezníkové. Mlask.

Večer byl v nedaleké vísce ples, na kterém jsme strávili několik hodin tancem a nadějí ve výhru v tombole. Ještě že jsme nezůstali až do konce. Nějaký nešťastník si tam prý zkoušel bungee-jumping z patnáctého schodu. Nějakou dobu ho křísili, pak přijela záchranka, ale jak dopadl nevím. Ovšem pokud někomu teče krev z ucha, zřejmě nebude úplně v pořádku.

A dojmy ze zabíjačky? Nebýt té zimy, v podstatě bych si to docela užíval 🙂 Pokud nás kamarád Bob pozve i napřesrok, rád se zúčastním znovu.