Včera jsem po dlouhé době neměl pracovní večer a tak jsem zaujal svou obvyklou pozici ležící mandelinky před televizním přijímačem. Předešlý den padl můj zrak v televizním programu na čas 8:30 až 9:00 (znalci už vědí :-). Protože jsem ještě neměl tu čest a rád bych věděl, o co děti přicházely v ranném věku sledováním Sezamové ulice (tehdy Teletubbies nebyly), nastavil jsem video na daný čas a teď jsem se uveleben chystal shlédnout toto jistě kvalitní dílko. Ostatně, něco na tom musí být, když i dospělí lidé používají citáty z tohoto seriálu. Například kolega z vedlejší kanceláře si občas pod nosem brumlá „Tinky binky láá láá“, když prochází kolem. Což ovšem může být i nemoc, že…

No … počáteční znělka nic moc. Přilákány znělkou dorazily do obýváku děti, podívaly se na mě takovým divným pohledem, se smíchem odběhly do pokojíčku, odkud jsem zaslechl „Taťka se nám zbláznil, dívá se na teleblbís“. O-ou… Kousek přetočím. A už jsou tady. Čtyři podivné bezpohlavní potvory s omezeným slovníkem proběhly po takové divné louce. Pak se v dálce objevila jedna z nich (ta modrá s otvírákem na pivo na hlavě) a během dvaceti vteřin dohopsala před kameru, deset vteřin jen tak koukala, pak řekla „Ahoooj“ a dalších dvacet vteřin mizela na horizontu. Ksakru, že jsem s tím začínal. Pak přiběhli všichni čtyři a jednomu z nich se na bříše rozsvítila televizní obrazovka. Následoval prostřih do břicha, kde skupinka dětí a dospělých hrála jakousi maorskou píseň (cca 5 minut). Ufff, to nebylo tak špatné. Po skončení jsou tu zpátky všechny čtyři příšerky, vysmáté a pronesou děsivé „Ještěěěěěěěěěěěěěěěě“ a znovu záběr do břicha a dejavú. Nevydržím a vypínám. Zřejmě nemám ten správný věk…

Co takhle Četnické humoresky? Ženuška to onehdá chválila, má to vysokou sledovanost a není to Nova! Kouknu na to.

Bože! Po hodině a půl lituji, že jsem si radši nešel číst. Tvůrci se rozhodli, že do tohohle dílu nacpou co nejvíce zápletek (krádež koně, četník v roli divadelníka, „akční“ scéna střelby – dle mého názoru jen na vyplnění času) a výsledný koktejl byl mírně řečeno bez chuti a bez zápachu. Mizerné herecké výkony už ani netřeba zmiňovat (např. divadelní režisér).

K televizi mě zase dlouho nikdo nedostane.