Malého spolužák pozval Malého a další čtyři kamarády z jejich party na oslavu svých narozenin do Meka. Při té příležitosti přišel Malý ze školy se skvělou hláškou: „Tati, Tomáš mě pozval na oslavu narozek a nemusím nic platit!!!“ Později se přiznal, že dostal oficiální pozvánku, která mu záhadně zmizela (bude vysvětleno dále). Koupili jsme dárek (dvě autíčka Burago), vkusně zabalili a vyrazili coby doprovod do Futura. Pět minut před začátkem akce jsme byli na místě, kde byl zatím jen oslavenec s rodiči, ale za moment už byli kompletní. Když jsem viděl tu divokou bandu pěti druháků a před nimi tu zatím veselou paní, která je měla na hodinu a půl zabavit, vzpomněl jsem si na některé pasáže z knihy Mikulášovy patálie. Využili jsme času a flákli se po Carrefouru. Hodina a půl uběhla jako voda a já se pak poměrně marně snažil dostat syna ven. Nakonec si dal říct. Cestou nám vyprávěl, jak nejdřív dostali od paní dort, pak hráli jakousi soutěž, později je provedla celou restaurací od přípravny až po lednice, kde je údajně zavřela (doufám, že v legraci). Pak se nacpali hranolkama a kuřecíma nugetama, dostali nějaké drobnosti a byl konec. Zdálo se mi divné, že tu paní, která byla celou dobu s nimi, jsem už neviděl. Pokud neskončila na neurologickém oddělení fakultní nemocnice, měla by tam být i v pátek, kdy ve stejné restauraci slaví další Malého kamarád. Účast bude z větší části stejná.

A kam že se poděla pozvánka? Maminka jednoho spolužáka volala včera oslavencově mamince, jak je to s tou oslavou. Že prý Honzík donesl domů pozvánku, ale je divné, že je v ní text „Ahoj Malý. Dovoluji si tě pozvat…“ 🙂