Dal jsem si dnes na oběd těstoviny. Polykám jedno sekané potrubí za druhým, když tu náhle nějaký tvrdý nedovařený kousek nebo co. Vytáhnu ho vidličkou a co nevidím… Kdepak nedovařený kousek, ale plombička je venku! A ne jen tak ledajaká, ale dočasně nasazená, se kterou mám jít v úterý na výměnu. Na tom by nebylo nic zvláštního, co by mě mělo zneklidňovat, kdyby ovšem tahle plomba netvořila zhruba 60 procent toho zubu (pro znalce – šestka vpravo nahoře). Zbytek sežral zub času během mé vojenské služby. Nerv, tedy pokud je ještě živ, má teď volný výhled do mé ústní dutiny. Doufám, že ho nenapadne vylézat. Nedopatřením jsem se před pár okamžiky prudce nadechl pusou, načež jsem po znovuobnovení funkce zraku zjistil, že nerv i pravá mozková hemisféra jsou na svých místech. Totéž platí o studených nápojích a jak jsem právě zjistil, i o horké kávě…

A tak mám teď v puse průvan. No alespoň se mám na co vymluvit v případě horšího umístění na víkendovém MSST.