Ranní dovednostní soutěž v hledání stejného páru ponožek na topení skončila po deseti minutách úspěšně a já radostně vykročil do práce. Po několikaměsíčním úsilí jsem konečně dokončil projekt intranetového helpdesku, tudíž dnes bude v práci volněji. Vypadá to na poklidný slunečný den, který mi nemůže nic a nikdo zkazit. Dokonce ani „kuchaři“ v Eurestu se svým Katovým šlehem (hranolky a vepřové maso s omáčkou), jehož porcí tenounkých minikousků masa by se nasytil leda tak vegetariánský trpaslík.

Po obědě jsem se šel projít po prosluněném náměstí. Potkal jsem nějaké hodné lidi v oblecích, kteří se mě lámanou češtinou ptali, zda se učím anglicky a když jsem řekl, že ne, nabídli mi – považte – bezplatný kurz konverzace v angličtině. Dostal jsem dokonce zdarma nabídkový letáček, podle kterého to sponzoruje „Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů“. Že bych tam zašel? No ale aby to nebyly mé poslední dny – nějak za tím čuju scientology.

Málem bych zapoměl – mám nového Miláššššška.