…když se člověk probudí o třičtvrtě hodiny později a zaručeně ví, že on ten budík rozhodně netípnul; to by si přece pamatoval.
Jaké nádherné ráno, když člověk ještě postižený pospánkovou poloslepotou nalévá z rychlovarné konvice vodu na čaj do čajové konvice a přežene úhel beta, což je úhel mezi rovinou stolu a podélnou osou varné konvice, následkem čehož se obsah zhruba čtvrtiny konvice ocitne zčásti na ruce a zčásti na noze náhle tančícího a řvoucího člověka.

Jaké nádherné ráno, když člověk dvě minuty před plánovaným odchodem do práce zjistí, že jeho jediná (hergot proč je vlhká???) zimní bunda obsahuje nechutné fleky od pracího prášku, neboť jeho nejdražší se rozhodla udělat radost jemu a okolí tím, že ji za pomoci automatické pračky zbavila zatuchlého pachu.

Jaké nádherné ráno, když člověk zjistí na půl cesty mezi domem, kde bydlí a prací, že doma zapoměl vstupní kartu a mobilní telefon.

Ale jsou lidé, kteří na tom mohou být mnohem hůř…