Myslel jsem, že náš výtah už mě ničím nepřekvapí. Občas tam bývá psí louže (tedy doufám, že psí…), občas tam někdo nechá pohozené zbytky svačiny, o „uměleckých“ dílech na stěnách ani nemluvě. Dnes brzy ráno, když jsem šel do práce, se mi naskytl následující pohled:

Celou cestu mi pak vrtalo hlavou, kampak zmizel majitel těch svršků? Ovíněný soused, vracející se nad ránem z oblíbeného baru, v rámci zachování svého zdraví, servaje ze sebe část šatstva ve výtahu a manželce pak do očí a válečku tvrdíc, že ho přepadli a ukradli mu oděvy i peníze? Náruživý pár, který nevydržel muka vzájemné přitažlivosti zbývajících několik pater?

Vzpomněl jsem si na jednu svou oblíbenou „skifinu“, která mi po prvním přečtení pěkně zamotala šišku – Poslední člověk. Tam zůstaly po lidech pouze šaty. Ovšem abych zkoumal, zda je pod těmi oděvy hromádka bílého prachu, na to jsem neměl dostatek psychických sil 😉