Když se začaly stránky novin plnit divnýma číslicovýma křížovkama, nechávalo mě to klidným. Když se začaly v trafikách a na pultech knihkupectví objevovat útlé, či tlustší sešity plné číslicových křížovek, mumlal jsem si pod nosem něco o módě, která brzy zmizí. Pak jsem si jednou zkusil jednu podle návodu vyluštit, ale ani jsem ji nedokončil. Prostě nuda v kombinaci s nedokonale nastudovanými pravidly.

Minulý týden se něco zlomilo. Nejprve jsem vyluštil to nejjednodušší, pak zkusmo udělal pár těžších a teď už zvládám i ty středně těžké (na stupnici jedna až pět je to trojka). Přes víkend jsem sjel takových 20 papírových a nepočítaně mobilních.

Využívám každé volné chviličky, kdy je k dispozici alespoň deset minut. Na WC hraju mobilní verzi, u stolu nebo v posteli hltám papírovou a když mám chvilku u PC, zahraju si tuhle – prostě klasická závislost. Jak z toho ven? A chci vůbec? Klidně se mi smějte.

Ostatně zkuste to taky 🙂