Potřetí v Olomouci v běžeckých botách
Podruhé na jednadvacítce – poprvé jsem si ještě netroufal.
Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem nad chorobou i nad sebou. 🙂 V duchu jsem si myslel na čas lepší než při posledním půlmaratonu (Ostravský 1:54), ale zdravá mysl mi říkala, že týden po zánětu průdušek to asi nebude žádná sláva. Stejně jako loni mě doprovodil podpůrný tým, tentokráte ve složení žena a dcera. Udělali jsme společnou fotku u orloje s Martinem C., Martinem S a Petr Š., já se vyzbrojil gelem do kapsy a iPodem do uší a vyrazil na start. Po dvou minutách jsme proběhli branou, já zmáčkl stopky a ponořil se do hodně hlasité motivační hudby. A řeknu vám… to je to pravé, co potřebuju k běhu. Běželo se mi naprosto skvěle. Nevnímal jsem ani ty mírné táhlé kopečky a zpočátku ani ty kočičí hlavy. Dokonce se mi běželo tak skvěle, že jsem chvilku uvažoval, že zkusím poprvé běžet s vodičem (konkrétně na 1:50), ale v tom zmatku se mi někam ztratil.
Okruh Smetanovými sady jako loni a předloni naprosto špica atmosféra! Děti nastavující ruce na plácání, lidé těsně okolo fandící všemu, co se hýbalo, prostě super.
Parádní bylo, že mi párkrát vyšel super refrén na úseku, kde mě někdo předběhl a já mu to mohl skvěle oplatit. Pokud mě někdo sledoval, mohl si všimnou, že si něco melu pod vousy. Jo, v duchu jsem si zpíval s nimi. 🙂
Jediný „zábavný“ okamžik nastal na 16. kilometru, kdy jsem si chtěl dát gel v sáčku před občerstvovačkou, otevřel jsem špunt, nastavil před pusu, stiskl … a polovina vychrstla pod úhlem 45 stupňů doleva. No stane se. Ještě že tam nikdo zrovna neběžel.
Na příští rok si ale musím do Olomouce pořídit jiné boty. Minimusky New Balance MR10WB2 jsou skvělé a rychlé na asfalt, ale ty kostky 2 km před cílem a pak ty velké kostky při doběhu, to byl řádný nápor na nohy. V cíli jsem se chvilku dusil, ale horký čaj s medem to dal doma do pořádku.
K výsledkům:
- 2076. místo z celkového počtu doběhnuvších 3553 lidí,
- 1807. místo ze 2652 chlapů a
- 150. místo ze 229 chlapů v kategorii 45 až 49 let
Tímto děkuji svému podpůrnému týmu, skvělým slečnám na občerstvovacích stanicích, perfektním fanouškům podél trati (hlavně ty tři babičky s praporky byly super) a dále pánům z kapel Muse, Foo Fighters, Green Day, My Chemical Romance, Skilet a rovněž dámám z kapel Within Temptation, Nightwish a Evanescence. Moc jste mi pomohli.
Tak zase příští rok!