Na počátku stvořil Bůh nebe a ze­mi…

Co to sakra melu! Na počátku bylo rozhodnutí pořídit ženě novou lepší matraci spolu s novým lepším roštem. A protože máme patrovou postel kupovanou před lety ve Sconto nábytek (zhruba tenhle typ) rozměru 140 x 200 (důležitý rozměr k zapamatování), minulá matrace měla rozměr 140 x 200 (viz předchozí) a i nová matrace má rozměr 140 x 200 a v pohodě se do postele vešla, bylo logické zakoupit rošt o rozměru 140 x 200 – konkrétně tento IKEA postelový rošt SULTAN LÖDINGEN (hmotnost 12 kilogramů mi zpočátku přišla jako zanedbatelná…).

Zakoupeno, přivezeno, složeno. První pokus o zasazení na místo minulý týden mě lehce znejistil, protože rošt 140×200 nacpaný do prostoru o rozměrech 139,2 x 199,1 neplní až tak docela svou původně plánovanou funkci a když vodováha sjíždí a odmítá spolupracovat, něco je špatně. A když se zamyslím nad předchozím, ona matrace je pružná, kdežto dřevo prostě jen tak neohneš.

Inu co, či tě neni? Šak maš pilu.

Následující děj se odehrává několik dní po předchozím zjištění.

Rozebereš z kolmo stojícího roštu postupně po jedné ty tři příčné spojovací latě. Nemáš dílnu a v podstatě nemáš ani nástroje, ale máš touhu a touha je zázrak, kámo, zázrak 🙂 (hovno zázrak, málem jsem ochrnul…). Přece nebudeš shánět kamarády s potřebnými nástroji, nebo nepojedeš škemrat do Baumaxu. Vezmeš tedy jako v podobných případech pilku na železo, která už za ta léta ztratila svou původní dravost. Najdeš jediné vhodné místo k akci, což je okraj vany v koupelně. Opřeš lištu o vanu, druhým koncem o pračku. Zjistíš, že ti chybí 10 centimetrů lišty k pevné opoře. Přišlápneš si  tedy lištu nohou o okraj vany. Řežeš. Řežeš. Řežeš. Řežeš. Řežeš. Řežeš. Řežeš. Řežeš. Řežeš. Řežeš. Řežeš. Řežeš. Řežeš. Řežeš. Řežeš. Konečně ten cca 7 milimetrový kousek odpadá do vany.

Celou tuto radostnou veselici zopakuješ ještě třikrát. V každé mezifázi přišroubuješ zlehka zkrácený kus latě zpět, aby se ti stojící rošt nerozpadl.

Dokonáno jest. Dotáhneš roštové šrouby, znovu sundáš z patrové postele matraci a snažíš se vykonat činnost, na kterou jsou možná i dva lidé málo (vzpomeňte na tu váhu a zkuste vzepřít obouruč nad hlavu 12 kilo neposedného dřeva). Jakmile rošt dosedne skoro (důležité slovo) na místo, zjistíš, že šířka sedí, ale… Aby byl rošt totálně nasazený, bude třeba ještě z každé strany obou hlavních lišt, na kterých jsou upevněné ty gumové kapsy na uchycení roštových pružných „plátků“, uřezat cca 6-7 mm. To už jsi ale zpocený jako prase a zbytek akce odkládáš na další den/dny.

Zaseklý rošt tedy pracně vypáčíš z postele – opět práce spíše pro dva až tři, předpřipravíš si to na příště, tedy vytáhneš všechny plátky a celý ho po kujvadját už nevímpokolikáté rozšroubuješ na prvočinitele, položíš na zem a s myšlenkou „Který debil mi vnuknul nápad koupit ženě postelový rošt“ odcházíš.

Už vím! Postel SCONTO a rošt IKEA! V tom je zakopaný pes!!!

Ale jinak to byl pěkný den 🙂

 

Doplněno v sobotu 30.6.

Abych nebyl za TT (totální tydýt), nutno dodat, že v sobotu vyzbrojen pilou ocaskou a řádným zdrojem tekutin jsem po hodině a půl dílo úspěšně dokonal.