Březen – měsíc knihy a daňových přiznání
Právě jsem takříkajíc za tři minuty dvanáct absolvoval comming-out na finančním úřadě. A nestačil jsem se divit. Vzhledem k tomu, že je dnes předposlední den, kdy je možné podat daňové přiznání, bych očekával frontu před úřadem jako když měli přivézt za komunistů mandarinky. A ono nic. Ani noha. Jen já a úřednice. To z ní skoro jako název písně nějaké avantgardní skupiny. Takže kde je zakopaný pitbull? Buď jsou všichni tak vzorní, že se byli přiznat už v lednu, případně v únoru a nemuseli se tak stresovat na poslední chvíli jako já (kterýžto jsem měl podklady spočtené letos vyjímečně brzy – už 26. ledna, ovšem k vyplnění jsem se dostal až včera večer), nebo to nechávají na pondělí. V tom případě ovšem ani jim, ani úřednicím nezávidím.
Pak je tu ještě jedna možnost: že bych v tomhle městě jediný platil daně? 😉