Děti – naše radost;-)
Včera po návratu z kroužku juda Velká prohlásila: „Tati, dneska jsme se učili jak zlomit útočníkovi kopem koleno“ a než jsem stačil zareagovat, naznačila kop, jehož trajektorie končila zhruba dva centimetry od mé čéšky a který, kdyby byl dotažen až do konce by mě jistě na delší dobu upoutal do kolečkového křesla. Malý jakmile zjistil, že se něco zkouší, přiběhl a protože on jede skoro vždy na sto procent, se slovy „Ukaž“ se mi to koleno opravdu pokoušel zlomit.
Někdy si říkám, nebudou mě tlouct až budou větší?:-)